|
|
Genetická rozmanitost českých populací kriticky ohrožených modrásků (Lepidoptera, Lycaenidae)
BENEŠ, Jiří
Čeleď modráskovití (Lepidoptera: Lycaenidae) je kosmopolitní. Některé druhy jsou hojné v České republice, ale některé jsou naopak na pokraji vyhynutí ať už z důvodu nedostatku přirozeného prostředí, nebo nedostatku živné rostliny. Mezi nejohroženější druhy na území České republiky patří modrásek ligrusový (Polyommatus damon (Denis a Schiffermüller, 1775)) a modrásek komonicový (Polyommatus dorylas (Denis a Schiffermüller, 1775)). Cílem této práce je v literární rešerši popsat biologii obou druhů, zhodnotit důvody ohroženosti a možnosti praktické ochrany. Dále v praktické části popsat genetickou rozmanitost českých populací kriticky ohrožených modrásků, modráska ligrusového a modráska komonicového a srovnat je s evropskými populacemi pro případný import zahraničních jedinců do českých populací. Určení genetické příbuznosti je velmi důležité pro případnou reintrodukci či oživení českých populací importovanými jedinci ze zahraničních populací. Touto prací bylo zjištěno, že modrásek ligrusový je geneticky různorodější než modrásek komonicový a jeho různorodost není dána čistě geograficky. Dá se usuzovat, že populace obou druhů prošly "bottleneck" efektem, a proto dochází k silnému genetickému driftu. Dále bylo zjištěno, že středoevropští jedinci nejsou geneticky identičtí s jedinci z jihoevropských refugií a z Pobaltí a množství haplotypů u obou druhů je ve střední Evropě vysoké. Z těchto důvodů současný výskyt není následkem šíření po skončení glaciálu. Podle zjištění v této práci je vhodnější chránit všechny stávající populace zvlášť, než je posilovat doplňováním jedinců z jiných populací, protože mohou být od sebe vzájemně geneticky odlišné. Diskuse je zaměřena především na budoucí plány péče o stávající české lokality těch modrásků, což vztahuji ke svým výsledkům.
|
|
|
Původ a genetická rozmanitost českých populací kriticky ohroženého hnědáska květelového
STAŠOVÁ, Petra
V mé bakalářské práci jsem se zaměřila na u nás kriticky ohrožený druh z jinak kosmopolitně rozšířené čeledi hnědásků (Melitaeinae), hnědáska květelového (Melitaea didyma). Na většině území byl tento druh považován za vyhynulý, avšak objevily se nové populace na některých lokalitách České republiky. Cílem mé práce bylo zjistit, zda jsou tyto populace autochtonní a zařadit české populace z pohledu poddruhu.
|
|
| |
|
|
Černý a červený seznam květeny Krkonoš: Mají vyhynulé a ohrožené rostliny společné vlastnosti?
Blahník, Jan ; Čihař, Martin (oponent) ; Krahulec, František (vedoucí práce)
V roce 2009 byl publikován seznam vyhynulých a ohrožených druhů Krkonoš, který zahrnuje jednotný pohled na cévnaté rostliny na polské i české straně hor. Tato bakalářská práce je zaměřena na nejvíce ohrožené a vyhynulé druhy, pro které byly hledány společné vlastnosti, přičemž nebylo jasné, zdali takovéto vlastnosti existují. V bakalářské práci byly hodnoceny faktory, které byly dohledatelné v literatuře. Údaje o typu rozmnožování, které je pro zachování druhů zcela klíčové, však v naprosté většině případů v literatuře uvedené nejsou. Dobře dohledatelné údaje se týkaly vlastností podloží, druhu a vlastnostech biotopu, životní formě (ta však nakonec nebyla hodnocena), fytogeografických oblastí, vegetačních stupňů a endemismu. Nelze očekávat, že by po porovnání výsledků někde panovala shoda blízká sto procentům, přesto však lze z některých výsledků dedukovat jisté náznaky společných vlastností. Tak například pro pětinu až třetinu druhů kategorie C1 a A1 je společnou vlastností kyselý substrát, 30 - 40 % druhů kategorie C1 má výskyt v oblasti oreofytika, kolem 30 % vyhynulých a ohrožených druhů je společným znakem výskyt na lučních stanovištích, 30-40 % kriticky ohrožených druhů se vyskytuje na vlhkých stanovištích, 20 % kriticky ohrožených druhů na české i polské straně hor se vyskytuje v...
|
|
|
Záchrana kriticky ohrožených druhů ryb pomocí manipulace se spermatogoniemi a oogoniemi
DOBROVOLNÝ, Petr
Transplantační experimenty popsané v této práci mohou napomoci ke zkrácení generačního intervalu u dlouho dozrávajících ohrožených druhů ryb a k jejich efektivnější reprodukci. Dále pak je možné separované spermatogonie (SG) a oogonie (OG) uchovávat pomocí kryoprezervace v tekutém dusíku. Zakonzervujeme tak, jak paternální, tak i maternální DNA a nedojde k ochuzení genofondu ohrožených druhů ryb o maternální část. Z toho důvodu, že při uchovávání zralých gamet můžeme zamrazit pouze spermie. Jikry a embrya by zamrazování nepřežila. Popsané metody budou v budoucnu uplatněné k efektivnější záchraně kriticky ohrožených jeseterů pomocí transplantace jejích zárodečných buněk do jesetera malého (Acipenser ruthenus). Metody můžou být vhodné i pro aplikaci na jiné druhy ohrožených ryb při nalezení vhodného recipienta. Jako příklad lze z našich druhů ryb uvést úhoře říčnho (Anguilla anguilla). Jako modelové organizmy byly použity jeseter sibiřský (Acipenser baeri) a jeseter malý (Acipenser ruthenus) u jesetera sibiřského byla použita technika enzymatické disociace, třídění zárodečných buněk pomocí koncentrace Percoll gradientu a transplantace jeseteřích SC a OG. Výsledky ukázaly, že použití 0,3% trypsinu v PBS je pro disociaci SG a OG optimální, protože toto médium disociovalo nejvyšší počet buněk bez snížení jejich životaschopnosti. Odseparování raných stádií zárodečných buněk bylo úspěšně dosaženo oddělením v 10 až 30% Percoll gradientu za pomoci centrifugace. Po transplantaci bylo v případě SG i u OG prokázáno, že kolonizovaly genitální rýhy hostitele. Recipient se stal chimérou zárodečné linie, která může po celý svůj život produkovat gamety dárce.
|
|
|
Hnízdní biologie supa mrchožravého v zoo Praha a evropských chovech
PACHTOVÁ, Tereza
Sup mrchožravý (Neophron pernopterus) je nejmenším a nejvíce ohroženým evropským supem. Populace v přírodě dramaticky klesají a jeho monitoring je obtížný hlavně proto, že evropské populace jsou převážně tažné. Z tohoto důvodu byl r. 2012 přeřazen do kategorie kriticky ohrožených druhů (IUCN, 2014). Pražská zoo vykazuje skvělé výsledky v chovu těchto dravých ptáků. V chovné sezóně 2013 odchovala 2 mláďata (1 samce, 1 samici) z celkem 7 odchovaných mláďat v Evropě. Další mládě bylo odchováno v zoo Zlín-Lešná (samec). Celkem se tedy ČR podílí na celkovém počtu mláďat r. 2013 v Evropě (EAZA) necelou polovinou. V sezóně 2014 je to rovněž vysoké číslo, více než jedna polovina (celkem 13 mláďat, 3 ze zoo praha, 4 zoo Zlín-Lešná). Zoo Praha také spravuje posledních více než deset let plemennou knihu a od r. 2012 vede i evropský záchovný program na záchranu supa mrchožravého. Pro koordinaci a zvýšení úspěšnosti chovů Evropy je proto důležité sumarizovat data úspěšných chovů a vyhodnotit je s cílem pomoci zlepšit chovy evropských zoologických zahrad. Součástí programu je rovněž reintrodukce supů do volné přírody. Předkládaná diplomová práce je souhrnem vlastního etologického pozorování v zoo Praha, krátkého pozorování zoo Zlín-Lešná, sumarizace dat z jiných evropských zoologických zahrad a zhodnocení chovu celkově, včetně faktorů předcházejících vlastnímu hnízdění, inkubaci vajec a líhnutí mláďat.
|
host ::
RSS.